Střípky z cest - USA 10/12 Philly - Washington

Monday 12/28/15

Good morning Philly. Jsem zdravá. Cítím a polykám. Venku jsou čtyři nad nulou. Je na čase obout běžecké tenisky. Vybíháme s basketbalistou směr City Hall, odtud po Benjamin Franklin Pkwy až k Rockyho schodům. Hledáme českou vlajku, kterou jsme dva dny zpět nenašli. Víme, že tu musí být. Jenže... Část bulváru se opravuje a je oplocena. Která část to asi tak je? :) Česká vlajka je momentálně sundaná. Lavička zatarasená. Nezbývá než využít fotky osm let staré. Tak třeba příště. Běh městem je srandovní a komplikovaný. Tu ten, tu ta. Co chvíli přechody a semafory. K Rocky steps to od hotelu máme asi 2,5 km tam a 2,5 km zpět. Ideální předsnídaňovka. Socha Rockyho dole vedle schodů je teď ráno osamocena. Paráda. Žádné fronty. Máme ji celou jen pro sebe.

 První vybíhá schody basketbalista. Já plním funkci kameramana. Pak si role vyměníme. Ze shora je i teď ráno pěkný výhled. Wake up Philadelphia. Čas běžet na snídani.

 Rocky se za náma kamenně dívá. Vyrážíme zase dál. Zvládnu zabalit, zavřít (olala) i dotáhnout kufr na bus station sama. Dnešní souboj jsem vyhrála. Nastupujeme do autobusu a vyrážíme směr Washington. 

Večer nás čeká NBL. Ve Verizon Centru hrají domácí Washington Wizards vs Los Angeles Clippers. 

Basketbalista je v osmém nebi. Já taky. Atmosféra je parádní. Je to tady prostě úplně jiné než u nás. Některé basketbalisty při rozcvičce protahují fyzioterapeuté. Totálně mi spadne brada, když vidím, že nejen strečují, ale využívají i bosu, aktivují hluboký stabilizační systém, skáčou přes švihadla. Když si vzpomenu na řadu sportovních tréninků u basketu a fotbalu doma, chce se mi brečet. Vypadá to, že je tady fyzioterapie ceněna tak, jak má být. Dokonce dělají to, co se dělat správně má. Joo, vy myslíte ty maséry, že? :) Trošku víc jsem ale upřímně čekala od cheerleaders. I když ... Holky jsou pohybově fakt nadané. Spíš tady ale twerkují, než dělají nějaké sestavy. Ale mrzí mě, že nestavěly pyramidy, nedělaly stunty, neskákaly. Nevadí, aspoň v něčem jsem (byla!) lepší :) Kde jsou ty časy, kdy jsem na vrchol pyramidy vyskakovala já :) 

PS - kousek od hotelu máme parádní malou kavárničku Krispy Kreme Doughnuts s výbornýma koblihama ... Dovečeříme (dneska velmi zdravě :) a zaleháme. Dobrou noc ...

Střípky z cest - USA 8/12 New York

Myslím, že by bylo lepší celé tohle psaní přejmenovat na Život v kufru 

Wednesday - Friday 12/23/15 - 12/25/15

Den do Vánoc. Ty máme strávit v NY. Jenže počasí je jiného názoru. Zatímco to v Orlandu dosahuje teplot nad 30 stupňů, v New Yorku se žení všichni čerti. Nejprve je náš let opožděn. Po hodině a půl se přece jen boardujeme do letadla. V tom sedíme další hodinu. Kapitán se omlouvá, ale není jisté, jestli poletíme. Je prý strašlivá mlha a déšť. New Yorská LaGuarda dnes nedovolila přistát jedinému letadlu. Trochu mě to znervózňuje, ale je jasné, že bezpečí je důležitější než nějaký Štědrý den v NY. Nakonec vzlétáme. To mě znervózňuje ještě víc, ale kapitán ví, co dělá. Doufám! Let je bohužel děsivý. S American prostě na klidné lety nemáme štěstí. Prudký vítr, turbulence a bouřka. Co chvíli se "propadáváme" níž. Když je čas přistát, nevidíme do poslední chvíle za okny nic jiného než bílou mlhu. Přistání naslepo. Není ani trochu hladké. Letadlo poskočí a chvíli trvá, než se na kluzké zemi podaří dobrzdit. Myslím, že komplet všichni jsme rádi, že jsme zase nohama na pevné půdě. 

Jen co se dostaneme do příletové/odletové haly, vybaví se mi zase scény z amerických "vánočních" filmů. Letiště narvané k prasknutí, lety značně delayed (zpožděné) nebo canceled (zrušené), lidé sedící všude na zemi, většina volá, dost z nich brečí (výhradně ženy). Funguje tady šílená "solidarita". Lidé jsou dost komunikativní a hned se s vámi dají do řeči, ptají se, snaží se poradit, uklidnit. Jenže rozhodnutí počasí nezmění nikdo.

Vánoce v New Yorku jsou ... jiné. V NY jsem potřetí a letos mi přijde jako extrémní město shonu, zmatků a rychlosti. V avenue, street, vertikálně, horizontálně se stále neorientuji  (i když je to podle ostatních jak pro blbečky, jsem blbeček s mizerným orientačním smyslem, ale v outletech si rozmístění obchodů pamatuju bravurně :) 24. ráno (ve chvíli kdy všichni doma pomalu zasedají ke štědrovečerní večeři) my po snídani vyrážíme na procházku. 

Mrholí, ale je docela teplo. Nejdřív procházíme Central Park (uff, Kevin letos sám doma nebude), zkoukneme kluziště, které je paradoxně větší než u Rockeffeleru. 

A pak už pokračujeme na další známá místa jako Fifth Avenue (poprvé v životě a patrně taky naposledy dnes držím ve vlastní ruce vysněnou kabelku LV, držet ji a zase vrátit je pro mě vánoční dárek).

Rockeffeler Center s kluzištěm a vánočním stromem (to je pro mě překvapením, není to nic velkého).

Time Square plné lidí, blikajících neonových nápisů, dýmu z kanálů, troubení aut, houkání, lidí převlečených za všecko možné ...

Prozatím pouze z povzdálí Empire State Building (vyhlídka nás ještě čeká).

Ground Zero s nově dostaveným 911 Memorial (poprvé jsem byla v NY 11.9.2008, to znm sedm let po tom, co dvojčata spadla a tehda to bylo oplocené staveniště hlídané ten den ze země, vzduchu i vody, podruhé v srpnu 2013, kdy ještě památník nebyl dostavěný). Je to zajímavě smutné místo ... 

Dnes už stojí a v mlze ani nešel vidět jeho vrch - World Trade Center - největší mrakodrap v NY, nástupce spadlých dvojčat

Chinatown

Madison Square Garden

Brooklyn Bridge - to byla zkouška psychické odolnosti (málo prostoru neskutečně mnoho lidí :)

Staten Island Ferry, kde jsme plánovali ferrinou dojet blíž k Soše Svobody, ale díky husté mlhy to necháváme na později ... 

No a samozřejmě jsme si se sestrou Petrou nemohly nechat ujít vánoční blázinec ve  Victoria ´s Secret na 34th Street Herald Square.

I přes to, že salát s kaprem nebyl, štědrovečerní večeři jsme si taky užili ... 

Merry and Bright 

Ale hlavně Krásné Vánoce
 

A je po svátcích :)

Střípky z cest - USA 7/12 Miami

Thuesday 12/22/15

Part one - část první

Teploty se vrací ke třicítkám a já mám pravděpodobně lehkou angínu. Bolí mě v krku a nic necítím (něco snad ano :). Při představě běhu se mi zvyšuje teplota. Klimatizace, spousta ledu v pití (typické pro USA) a teplotní změny udělaly své. Hip hip hurá :( Nemoc musí jít stranou, protože zrovna dneska se to opravdu nehodí. Jedeme do Miami. 

Kriminálky nesleduju, takže nemůžu posoudit, ani neočekávám. Dlouhé pláže, vysoké palmy, promenády plné barů a klubů, venkovní posilovny, hotelové resorty, samí krásní a vysportovaní lidé. Většina z nich běží nebo jezdí na in linech. 

Realita je trošku jiná. Možná za to může i to, že nejsem plážový typ, a tak to nedokážu ocenit. Svou slávu má Miami Beach i Ocean Drive patrně za sebou. Je fajn to vidět, ale rozhodně to není místo, ze kterého bych si sedla na zadek. What? It´s Miami! Barboro, nejsi tak trochu nafrněná? Miami stejně jako LA mě prostě plážově neoslovilo. Zlaté Chorvatsko na základce :) Neberte mě doslovně, mě tenhle typ dovolené prostě nebere. Ale zase na druhou stranu ... Pokud bych si měla lehnout na slunce k oceánu a relaxovat, momentálně by mi to asi nevadilo. Jenže na tohle není prostor. Projdeme kus Miami pěškobusem, a protože jsme tlačeni časem (na dovolené?), půjčíme si při zpáteční cestě čtyři city biky a to je teprve zážitek. Dejte dospělým lidem do rukou zvonky :) Brzdy mají kola patrně jen do počtu :)

Part two - část druhá

Let´s go Panthers. Florida Panthers vs Ottawa Senators. Večerní hokejové utkání v BB&T Panther Center. Už z venku je to zážitek. Opět to možná lehce zlepšuje i vánoční atmosféra. Christmas carrols v moderním stylu, fans zóny, gift shopy, téměř všichni v hokejových dresech. Víte, jaká kosa je na našich hokejových stadionech? U nás v Opavě teda řádná. Tady není nic divného, přijít v žabkách a kraťasech :-) Všichni tři mí spoludovolenkáři si koupí Panthers triko s 68 - jak taky jinak :) 

Projít si centrum je zážitek sám o sobě. Všude trofeje, medaile, dresy, podepsané velké fotky.

 A pak se otevřou dveře a my vidíme ledovou plochu. Wau. 

Na radu pořadatele (ti vypadají jako uvaděči v našich divadlech) scházíme úplně dolů k mantinelu a čekáme na rozbruslení obou týmů. Na ledě je už spousta hokejistů. Začínáme být nervózní. Že by dneska nehrál? A pak se objeví. Bez helmy. Jaromír Jágr. Dělí nás jen plexisklo. Soustředí se a střílí na branku. Hráči sem tam vypálí do plexiskla na diváky.

Pak už si jdeme sednout na místa a čekáme, až to začne. Ve státech je součástí těchto utkání i doprovodný program. Jednak mají Panthers svou "moderátorku", která se stará o zábavu v přestávkách mezi třetinami nebo uvádí různé vstupy na obrovských obrazovkách nad ledem. Na těchto obrazovkách se objevují i diváci, které kamera zabere a kteří pak nadšeně mávají nebo tančí. Taky si nás našla :) 

Jsou tu dva maskoti - panter a myšák, kteří se starají o zábavu, povzbuzují a hecují diváky. Na "ochozech" problikávají neonové nápisy typu: MAKE SOME NOISE, MOVE apod. A pak to začne. První třetina. A pak se stane to, co už všichni dobře víte. Jágr dostane hokejkou protihráče do pusy a ulehá na led. Leží kousek před námi, takže moc dobře vidíme, když odkládá od pusy buničinu plnou krve. 

Vstává, za asistence lékaře, burácení a tleskotu fanoušků odjíždí ke střídačce. Cestou na něj čeká protihráč, který ho bouchnul (patrně jak psaly dnešní noviny, aby se mu omluvil). Jágr ho lidským gestem "pohladí" po zátylku helmy (ve smyslu "Ale kámo, vždyť se nic nestalo. Jsou to jen čtyři přední zuby") a zmizí v kabině. Diváci nesouhlasně bučí (tady se nepíská, ani jsem nikde kolem nezaslechla žádné sprosté nadávky), tenhle incident se obešel bez trestu a hra pokračuje. Všichni netrpělivě čekáme, jestli se Jágr vrátí. Dočkáme se vzápětí. A dokonce asistuje u první branky Pantherů.

 Nakonec se dočkáme pěti minutového prodloužení tři na tři i samostatných nájezdů. Panthers vítězí 2:1 

Další zajímavostí je průběžné uklízení ledové plochy během hrací doby. Několikrát během třetin vjedou na led mladí lidé v červených kombinézách (je mezi nimi jen jedna holka) s lopatama na sníh a popelnicema. Basketbalista je označil jako kyblíkáře :) 

Co naplat, že se domů dostaneme až ve dvě ráno a v sedm musíme na letiště. Tohle stálo fakt za TO !!!