baRUNlife: Střípky z cest - USA 8/12 New York

Myslím, že by bylo lepší celé tohle psaní přejmenovat na Život v kufru

Wednesday - Friday 12/23/15 - 12/25/15

Den do Vánoc. Ty máme strávit v NY. Jenže počasí je jiného názoru. Zatímco to v Orlandu dosahuje teplot nad 30 stupňů, v New Yorku se žení všichni čerti. Nejprve je náš let opožděn. Po hodině a půl se přece jen boardujeme do letadla. V tom sedíme další hodinu. Kapitán se omlouvá, ale není jisté, jestli poletíme. Je prý strašlivá mlha a déšť. New Yorská LaGuarda dnes nedovolila přistát jedinému letadlu. Trochu mě to znervózňuje, ale je jasné, že bezpečí je důležitější než nějaký Štědrý den v NY. Nakonec vzlétáme. To mě znervózňuje ještě víc, ale kapitán ví, co dělá. Doufám! Let je bohužel děsivý. S American prostě na klidné lety nemáme štěstí. Prudký vítr, turbulence a bouřka. Co chvíli se "propadáváme" níž. Když je čas přistát, nevidíme do poslední chvíle za okny nic jiného než bílou mlhu. Přistání naslepo. Není ani trochu hladké. Letadlo poskočí a chvíli trvá, než se na kluzké zemi podaří dobrzdit. Myslím, že komplet všichni jsme rádi, že jsme zase nohama na pevné půdě.

Jen co se dostaneme do příletové/odletové haly, vybaví se mi zase scény z amerických "vánočních" filmů. Letiště narvané k prasknutí, lety značně delayed (zpožděné) nebo canceled (zrušené), lidé sedící všude na zemi, většina volá, dost z nich brečí (výhradně ženy). Funguje tady šílená "solidarita". Lidé jsou dost komunikativní a hned se s vámi dají do řeči, ptají se, snaží se poradit, uklidnit. Jenže rozhodnutí počasí nezmění nikdo.

Vánoce v New Yorku jsou ... jiné. V NY jsem potřetí a letos mi přijde jako extrémní město shonu, zmatků a rychlosti. V avenue, street, vertikálně, horizontálně se stále neorientuji (i když je to podle ostatních jak pro blbečky, jsem blbeček s mizerným orientačním smyslem, ale v outletech si rozmístění obchodů pamatuju bravurně :) 24. ráno (ve chvíli kdy všichni doma pomalu zasedají ke štědrovečerní večeři) my po snídani vyrážíme na procházku.

Mrholí, ale je docela teplo. Nejdřív procházíme Central Park (uff, Kevin letos sám doma nebude), zkoukneme kluziště, které je paradoxně větší než u Rockeffeleru.

A pak už pokračujeme na další známá místa jako Fifth Avenue (poprvé v životě a patrně taky naposledy dnes držím ve vlastní ruce vysněnou kabelku LV, držet ji a zase vrátit je pro mě vánoční dárek).

Rockeffeler Center s kluzištěm a vánočním stromem (to je pro mě překvapením, není to nic velkého).

Time Square plné lidí, blikajících neonových nápisů, dýmu z kanálů, troubení aut, houkání, lidí převlečených za všecko možné ...

Prozatím pouze z povzdálí Empire State Building (vyhlídka nás ještě čeká).

Ground Zero s nově dostaveným 911 Memorial (poprvé jsem byla v NY 11.9.2008, to znm sedm let po tom, co dvojčata spadla a tehda to bylo oplocené staveniště hlídané ten den ze země, vzduchu i vody, podruhé v srpnu 2013, kdy ještě památník nebyl dostavěný). Je to zajímavě smutné místo ...