Friday 12/18/15
Šest dnů do Vánoc. Budíme se do deštivého rána.
To mě docela překvapí. Teploměr ukazuje 23 stupňů, ale bohužel prší. Dobře nám
tak, že? :) Málem z ranního běhu sejde, ale nakonec přece jen vyrážíme.
Dneska mám společnost - sestru Petru a
tátu. Zatímco amíci (a basketbalista) spí, my běžíme. I přesto, že jsme si trasu plánovali, zabloudíme :)
Před domy leží čerstvé
noviny zabalené v igelitových sáčcích. Obrovské popelnice před každým
z domů jsou otevřené a vyvezené. Vlhkost je ještě větší než včera večer.
Mí dva spoluběžci se statečně drží. Sestra Petra, která trpé anémií a při větší fyzické aktivitě musí zvesela inhalovat, je
statečná. Sice mi posléze prozradila, že se musela několikrát zastavit a
„stříknout si“, přesto přežila. Což, jak sama řekla, považuje za velký úspěch
:) Při cestě zpátky se neighbourhood začíná probouzet a někteří odjíždí
ve svých obřích autech do práce. Děti sbírají typické žluté school busy. Pohoda, relax. No stress! Po úžasné snídani (včera jsme nakoupili ve Walmartu - ten je pro mě rájem na zemi :) vyrážíme.
Dnešní den patří vzhledem k počasí Florida Mallu. Předvánoční slevy jsou fakt kruté. Doma jsou některé "lepší" značky (typu Guess, GAP,
Tommy Hilfiger apod) považovány za bůh ví co, a pro mě jsou aboslutně nemyslitelné a
nechutně předražené. Tady stojí lidově pár šupů, žádná high society. Tyhle
věci mě ale nechávají ledově chladnout. Horší je to v Nike, Under Armoru,
Victoria Secret (srdcovka) nebo Hollisteru. V těhle obchodech se mi značně zvedá tlak :) A záhadným způsobem mizí peníze z mého účtu ...
Konečně přichází
taky čas na kafe. Na přání sestry Petry (která je milovnicí) zamíříme do
Dunkin’Donuts. Pro mě premiéra, znám jen jejich sladké pečivo. Překvapivě mi cappuccino přijde úplně v pohodě, není tolik sladké (najít
v USA dobré kafe není úplně lehké). Chybět nemůže ani typický americký donut nebo muffin. Život
je sladký.
Doma už všichni spí a my budeme mít půl desátou večer. Čas trochu
relaxovat. Dobrou noc a zítra snad z filmového světa.
PS - Střípky z cest jsou pro mě berličkou pro následné scrapbookové album, které se snažím z každé naší "poznávačky", vyrobit. A taky je píšu hlavně kvůli rodině a blízkým, aby věděli, jak se máme a hlavně že jsme v pořádku.
Žádné komentáře:
Okomentovat