Dnes jsem byla na výstavě Andyho Warhola - 15 minut slávy... Warholovu tvorbu mám ráda. Líbí se mi pop art, baví mě Velvet Underground a vlastně mě už od gymplu fascinuje "bohémský život". Záměrně ho dávám do uvozovek, protože nic není jen černobílé a ortodoxní. Samozřejmě mám k němu i řadu výhrad. Trocha definice při nedělním večeru. Bohémství - cituji paní Wikipedii.
Bohémský styl života se často spojuje s trávením času ve společnosti ostatních (nezřídka podobně orientovaných lidí - každý snad tráví svůj čas ve společnosti lidí, kteří smýšlejí podobně jako on nebo ne?), v kavárnách - jsem stoprocentní bohém :), pořádáním intelektuálních večírků (po pár panácích, skleničkách nebo kryglech je to zaručeno), užíváním drog a alkoholu (za svůj mozek i játra si zodpovídáme každý sám). Kromě toho byli bohémové známí i svým osobitým postojem k politice (a jéje, já mám osobitý postoj úplně ke všemu, nehledě na mou neskutečnou kritičnost), otevřeností k předmanželskému sexu (bez komentáře), bujarým společenským životem a všeobecným užíváním si života plnými doušky.
Podtrženo sečteno, být bohémem je vlastně úžasné (ano samozřejmě, že všeho s určitou nebo určitým m(M)írou. Ale ještě zpátky k Andymi Warholovi a dnešní vernisáži. Byla to barevně strávená hodina nedělního odpoledne a zrovna ve chvíli, kdy naopak nebe nehrálo všemi barvami (počasí se mnou stále drží "basu" :)
... Dovolte mi (i "ty" Andy) pár tvých slov...
„Nakupování je pro Ameriku mnohem typičtější než přemýšlení a já jsem neuvěřitelně americký."
„Chci, aby mi záleželo na lidech, ale jde to těžko."
„Lidské sny jsou to, co dělá lidem problémy. Když nebudete mít sny, nebudete mít problémy, protože budete brát prostě jen to, co je. Ale pak budete postrádat lásku, protože láska je nalézání svého snu v lidech, kteří jej nemají. "
„Lidé by se měli zamilovat se zavřenýma očima."
„Jsem hluboce povrchní člověk."
„Jsem neobyčejně pasivní. Beru věci tak, jak jsou. Pouze se dívám, pozoruji svět."
Jestli máte špatnou náladu (třeba právě proto, že už je zase konec víkendu), najděte si pár veselých obrázků Andyho, uvařte si teplou polévku (nejlépe Campbells :), pusťte si Sunday morning (i když už je večer) a nezapomeňte, že
... každý si jednou užije svých (snad nejen)15 minut slávy ...
Žádné komentáře:
Okomentovat